Pochopení funkcí a částí buněčného jádra

Jádro buňky hraje důležitou roli v práci buněk v těle. Pro svou důležitost se tento orgán známý jako jádro nachází v každé buňce lidského těla, kromě určitých buněk, jako jsou červené krvinky.

Buňky se v zásadě skládají z několika orgánů nebo struktur nazývaných organely. Buněčné jádro nebo jádro je největší a nejvýraznější organela v těle buňky. Jádro této buňky je uzavřeno jaderným obalem (membránou), který obsahuje chromozomy.

Buněčná jaderná funkce

Každá organela má jinou roli. Vlastní jádro buňky má hlavní funkci informačního centra a řízení veškeré činnosti buňky. Pokud je přirovnáno k lidskému tělu, má buněčné jádro nebo jádro podobnou roli jako mozek.

Nejen to, některé další funkce buněčného jádra nebo jádra jsou:

  • Uchovává genetickou informaci ve formě deoxyribonukleová kyselina (DNA)
  • Řídí růst a dělení buněk
  • Reguluje buněčný metabolismus syntézou různých enzymů
  • Produkce RNA
  • Produkujte ribozomy

Z různých funkcí jádra zmíněných výše není divu, že tato jediná organela je považována za nejvitálnější a nejvýraznější ve srovnání s jinými typy organel. Ve skutečnosti tvoří buněčné jádro asi 25 procent objemu buňky.

Buněčné jaderné části

Obecně se buněčné jádro nebo jádro skládá ze čtyř hlavních částí, a to:

1. Plášť jádra

Jaderný obal je hladká membrána, která vystýlá buněčné jádro. Tato část buňky plní funkci ochrany i separátoru od ostatních organel. Obálka buněčného jádra má malé mezery nebo póry, kterými molekuly vstupují a odcházejí.

2. Nukleoplazma

Nukleoplazma je hustá tekutina uvnitř buněčného jádra nebo jádra, která obsahuje mnoho proteinů a dalších látek, jako jsou minerály, DNA a RNA. Kromě toho, že tato část zvaná karyoplazma funguje jako místo pro zpracování různých enzymů, hraje roli také při udržování tvaru a struktury buněčného jádra.

3. Nukleolus

Nukleolus je vnitřek buněčného jádra, které je kulaté, pevné a tmavé barvy. Jadérko není na vnější straně vybaveno membránou (ochrannou membránou). Tato část hraje důležitou roli při produkci ribozomů, které působí jako místo tvorby proteinu v buňce.

4. Chromozomy

Chromozomy jsou struktury ve formě jemných vláken umístěných v jádře buňky. Chromozomy obsahují sbírku DNA, která uchovává genetickou informaci. Aby správně fungovala, je potřeba DNA kombinovat s proteiny. Tato kombinace DNA a proteinu v chromozomech je také známá jako chromatin.

Po poznání funkce buněčného jádra a jeho částí si můžeme uvědomit, že tato největší organela má velmi důležitou roli v přežití člověka. Proto je důležité chránit buňky těla před působením volných radikálů a jejich negativních vlivů, abychom se vyhnuli různým chronickým onemocněním.